Německý a anglický jazyk pod feministickým drobnohledem

Čeština podle názoru mnoha lidí působí jako ultrasexistická „Čeština je, všimněte si laskavě, jeden z nevíce sexistických jazyků světa, neboť explicitně poukazuje na pohlaví objektu, ale s tím se jistě některá z příštích reforem pravopisu vypořádá i bez feministek.“[1] Reforem českého pravopisu bylo několik, jazyk zkomplikovaly, ale z genderového pohledu se jazyk nezměnil vůbec, pravděpodobně spíše proto, že feministických hlasů je stálo málo. Narozdíl od angličtiny ale rozlišuje slovo muž a člověk. Angličtina má pro oboje pouze slovo men. Němčina sice má slovo der Mensch – člověk a der Mann – muž, ale zato se ve větách s neurčitým podmětem používá slovíčko man – odvozené od der Mann. V češtině je k německému man sagt ekvivalent – „říká se“.

Dneska už se v Německu prosazuje i frau sagt – v češtině též „říká se“. Toť kritika těchto západních jazyků. Jinak se v Anglii a v německy mluvících zemích, v tomto případě Německu a Rakousku, genderově rovnějším alternativám věnuje více dokonce i zákonné pozornosti. V Německu v roce 1972 bylo ustanoveno, že je ženu možné oslovit Fräulein (slečna, výraz upozorňuje na provdanost, či neprovdanost dané ženy, potažmo na její sexuální uvolněnost) jen na její výslovné přání, a toleruje se to u oslovování servírek. Když už jsem u němčiny, tak v psaném jazyce existuje alternativa pro splitting. Např. ženský rod: sg die Anarchafeministin, pl die Anarchafeministinnen, mužský rod: sg der Anarchafeminist, pl der Anarchafeministen. Množné číslo zahrnující obě pohlaví ale v jednom slově (tedy náhrada splittingové formy s lomítkem) je die AnarchafeminIstnnen. Tedy to velké a „absurdní“ (Ó čeští protifeminstičtí lingvisté, co je to proboha za „paskvil“?) uprostřed slova naznačuje muže i ženy anarchofeministy a anarchofeministky.

V angličtině se prosazují zase jiné alternativy zejména pro rodově neutrální zájmeno. Místo používaného he (on): they, tey, co, E, thon, mon, heesh, ho, hesh, et, hir, jhe, na, per, xe, po. Zatím se žádný definitivně neprosadil. V angličtině se dále prosazují i rodově neutrální a od mužských tvarů neodvozená podstatná jména. Např. už neexistuje slovo chairman (předseda) ani chairwoman ale pouze chair, popřípadě chairpeson. Feministky a feministé se brání utváření ženských ekvivalentů pomocí ženské koncovky ess. Takže místo hostess navrhují flight attendant apod. I v Němčině se prosazují novotvary jako die Freundinschaft. U nás pořád existuje jen přátelství a nikoliv jak by zněl pravděpodobně překlad die Freundinschaft – přítelkyňovství. Ke slovu die Mannschaft – mužstvo je slovo die Frauenschaft – ženstvo. Nejlepší je ale i podle německých feministů a feministek (stejně jako u anglických) najít slovo genderově neutrální, takže místo die Putzfrau – uklízečka (vychází z reality, že většinou uklízejí ženy) – die Putzkraft – uklízecí síla. Pravda je, že pro němčinu (nevím jak pro angličtinu) jsou novotvary jednoduší vzhledem k tomu, že němčina může prakticky udělat sousloví viz die Mannschaft a die Frauenschaft z libovolných dvou či více slov. V tom se od češtiny dost liší. Myslím si, že je nesmysl genderové alternativy slepě kopírovat z jednoho jazyka do druhého, protože každý jazyk má své kulturní dějiny. Ale jako inspirace a motivace by to pro české lingvisty a lingvistky být mohlo.

Použitá literatura:

*František Daneš, Ještě jednou „feministická lingvistika“ In: Naše řeč 80, 1997, č. 5, str. 256 – 259.

*Jana Hoffmannová, Feministická lingvistika? In: Naše řeč 78, 1995, č. 2, str. 80 – 91.

*Světla Čmejrková, Jazyk pro druhé pohlaví.

[1] Softwarové noviny V, 1994, 9, s. 85. (Převzato z: Světla Čmejrková, Jazyk pro druhé pohlaví)