Súdán: Anarchisté proti vojenské diktatuře
Rozhovor se Shromážděním súdánských anarchistů

Ve čtvrtek 30. prosince v Súdánu během celonárodních demonstrací proti vojenské diktatuře, která se 25. října chopila moci, opakovaně použily silové složky státu proti demonstrantům ostrou munici, přičemž zabily nejméně čtyři lidi a mnoho dalších zranily. Bezpečnostní síly od 25. října zabily desítky demonstrantů. Nicméně masové hnutí založené na místních výborech odporu a odvážné pouliční demonstrace nadále vzdorují upevňování moci vojenské junty.

Přinášíme překlad rozhovoru s anarchistickými účastníky těchto demonstrací v naději, že pomůžeme lidem mimo Súdán pochopit tamní situaci.

V prosinci 2018 vypukly masivní celostátní protesty proti diktátorovi Omaru Al-Bašírovi, který vládl Súdánu asi tři desetiletí. Al-Bašír uprchl v dubnu 2019; přesto pokračovaly nepokoje, blokády a protesty proti Přechodné vojenské radě, která převzala kontrolu nad zemí, a masivní protestní okupace prostranství na náměstí Al-Qyada v srdci hlavního města Chartúmu. Militarizované síly spojené s Radou zintenzivnily své útoky na odpůrce režimu, které vyvrcholily 3. června 2019, kdy brutálně rozehnaly vsedě protestující demonstranty. Zvlášť brutální masakr spáchaly, když zaútočily na okupaci na náměstí Al-Qyada.

V reakci na to zachvátila velkou část Súdánu od 9. do 11. června generální stávka. Přesto někteří představitelé hnutí následně zahájili jednání s režimem a vytvořili dohodu o sdílení moci, podle které měla řízení země převzít prozatímní vláda složená z vojenských a civilních zástupců a zajistit přechod k nové administrativě. To skončilo 25. října vojenským převratem.

První část uvedeného rozhovoru s anarchisty z Chartúmu, hlavního města Súdánu, se uskutečnila 28. prosince. Druhá část vznikla bezprostředně po celonárodních demonstracích 30. prosince. Více se o Shromáždění súdánských anarchistů (تجمع اللاسلطويين السودانيين, Sudanese Anarchists Gathering) můžete dozvědět na jejich facebookové stránce. Rozhovor pořídila skupina CrimethInc., byl veden v arabštině a narychlo přeložen. Některé otázky a odpovědi byly pro přehlednost spojeny dohromady.

Rozhovor z 28. prosince 2021

Nejprve nám řekněte něco o vaší skupině.

Skupina byla vytvořena v Chartúmu na konci roku 2020 poté, co jsme shromáždili všechny anarchisty v Chartúmu. Jsme spolu od revoluce z prosince 2018 a někteří se známe už ze střední a vysoké školy.

My, anarchisté z Chartúmu, jsme členy „výborů odporu“ a vztyčujeme své vlajky během pochodů se zbytkem revolucionářů a propagujeme anarchii prostřednictvím graffiti.

Jsme proti všem typům autoritářství. Jsme pro svobodu projevu a individuální autonomii.

Máte nějaké spojení s anarchisty mimo Súdán?

Jste jediní anarchisté, se kterými máme spojení mimo Súdán.

Existují kromě vás v Súdánu další anarchisté a anarchistické skupiny?

V Súdánu jsou další anarchisté ve městě Port Sudan. Snažíme se je oslovit, abychom se s nimi mohli sejít, a doufejme, že nakonec i s anarchisty ve zbytku světa – a s patřičným úsilím budeme šířit myšlenky anarchie po celém světě společně.

Má Súdán nějakou historii anarchistického boje?

Antiautoritářství jako myšlenka a praxe se v Súdánu poprvé objevily během revoluce v roce 2018. Medializace byla ale velmi slabá, a tak byla přehlížena.

Jak lidé reagují na anarchisty? Jaký je vztah anarchistů k širším protestům a sociálnímu hnutí?

Lidé jsou ohledně anarchistického hnutí polarizovaní, ale pro nás je důležité, že naši kolegové revolucionáři jsou s námi soudržní a naprosto solidární; jsme spolu s nimi v tomto boji za rozvrácení fašistického systému a vytvoření horizontálního systému, organizačně řečeno, a socialistického systému, ekonomicky řečeno. Požadavky „revoluce“ jsou velmi podobné těm našim.

Můžete nám přiblížit současnou situaci v Súdánu? Jak tomu rozumíme, protesty probíhají minimálně od roku 2019, nejprve proti bývalé hlavě státu Omaru Al-Bašírovi a nyní proti vojenské juntě. Jakou formy mají represe v současné době?

Revoluce trvá od prosince 2018. Když začala, protesty byly násilně potlačeny rukou vlády Muslimského bratrstva vedeného Omarem Al-Bašírem, kterou jsme svrhli 11. dubna 2019, kdy jsme obsadili generální velitelství súdánské armády. Naneštěstí byla okupace později potlačena: 500 revolucionářů bylo zabito a naši revoluci ukradli armádní velitelé a „měkké přistání“.[1] Dne 17. srpna 2019 souhlasili (Přechodná vojenská rada (TMC) a Forces of Freedom (FCC)[2]) s 39měsíčním procesem přechodu k návratu k demokracii. My, revolucionáři, jsme však nepolevili – neustále jsme protestovali proti armádě v naději přerodu přechodné vlády ve skutečnou „technokratickou“ civilní vládu [tj. vládu složenou z civilistů, nikoli kariérních politiků].

A pak došlo k převratu [25. října 2021] a armáda rozpustila civilní vládu a zatkla její členy.

Ale nevzdáváme se. Ulice jsou opět plné vzdoru a odporu vůči juntě, ačkoli od převratu zavraždili 47 revolucionářů a zranili 1200 dalších pomocí slzného plynu, omračujících granátů a ostrých nábojů. Stále protestujeme a snažíme se juntu svrhnout.

Jaký je váš postoj k neanarchistickým skupinám v Súdánu? Pracujete s nimi? Pokud s nimi spolupracujete, jaká je povaha vaší spolupráce?

Oddělili jsme se od „politického inkubátoru“,[3] který se účastnil revoluce, a vytvořili jsme výbory odporu s dalšími revolucionáři, které zastupují všechna revolučních hnutí; začali jsme vést revoluci v ulicích, abychom svrhli vládu navzdory násilí, kterému z její strany čelíme. Čelíme jejich násilí a kulkám nechráněnými těly a nenásilnými prostředky.

A někdy po nás střílejí ostrými náboji, což vede buď ke zraněním, nebo úmrtím.

Je ještě něco, co bychom měli vědět? Máte nějaké výzvy směrem k mezinárodnímu anarchistickému hnutí?

Na čtvrtek máme naplánovanou spoustu pochodů a protestů. Na trasách pochodů jsme se dohodli s dalšími revolucionáři, ještě než mohly úřady zablokovat internet; všechny budou směřovat k Republikánskému paláci. Tyto pochody se setkají se zesíleným násilím; můžeme mít dost mrtvých, protože my anarchisté jsme vždy vepředu a organizujeme pochody v ulicích.

Žádáme o materiální podporu, protože nemáme žádné sponzory. Utrácíme peníze ze svých kapes a peníze, které máme, nestačí pokrývat naše vlastní potřeby, protože ceny v Súdánu stouply na neúnosnou mez a jako mladí nemáme dost peněz. Doufáme, že nás podpoří anarchisté z celého světa.

Aktualizace z 30. prosince 2021

Dva dny po pořízení výše uvedeného rozhovoru, na závěr demonstrací 30. prosince, obdržel CrimethInc. od svého kontaktu ze Shromáždění súdánských anarchistů následující zprávu:

Nemohli jsme se dostat do Paláce. Zablokovali silnice obrovskými kontejnery, odřízli města Omdurman a Bahri (nikdo z těchto měst se nesměl dostat do Chartúmu) a na nás v Chartúmu (kde se nachází Palác) pak páchali zvěrstva.

Stříleli po nás ostrými náboji, a dokonce použili DŠK,[4] což způsobilo zranění a úmrtí v našich řadách. Také napadli novináře a provedli razii v budovách Al-Arabíja (televizní zpravodajský kanál) a al Hadath (další televizní zpravodajský kanál); zatkli jejich zaměstnance, ale už je propustili. Také provedli razie v nemocnicích, napadli lékaře, zatkli je a zatkli i naše zraněné kamarády.

Nedovolují nám převzít těla padlých, abychom je pohřbili. Dosud jsme získali a pohřbili jen dva. Pracujeme na tom, abychom udělali totéž pro zbytek.

Naše mobilní telefony nebyly dostatečně moderní, aby zachytily jejich zvěrstva na záznam, ale některým lidem, kteří měli „chytré“ telefony, se podařilo zachytit některá zvěrstva.

Dosud jsou čtyři mrtví z Omburmanu (druhé největší město po Chartúmu, s nímž těsně sousedí), ale je i mnoho zraněných. Sláva jim a smrt armádě a autoritě!

Ahmed Alaamin Alkununa (střelen do hlavy), Mustafa Mohammed Musa (střelen do hrudi), Mohammed Majed Muhammad „Bebo“ (střelen do hlavy) a Mutawakil Yousef Saleh (střelen do hrudi) byli zabiti súdánským státem 30. prosince 2021.

[1] V roce 2011 byl v Súdánu použit výraz „měkké přistání“ k popisu návrhu nabídnout Omaru Al-Bašírovi vyjednaný přechod pod civilní vládu, doplněný o jakousi amnestii za jeho válečné zločiny. Od té doby se používá k popisu navrhovaného spojenectví mezi režimem a opozicí, ve kterém by se opozice přestala pokoušet svrhnout režim výměnou za sdílení moci, a také k obecnému popisu podřízení se politice USA a statu quo.

[2] The Forces of Freedom and Change (FCC) je koalice skupin občanské společnosti a politických stran, která organizuje protesty. Byla součástí vyjednávání o návratu k civilní vládě s Přechodnou vojenskou radou (TMC).

[3] Volně přeloženo jako „politický inkubátor“ – popisuje roli, jakou měla přechodná vláda v Súdánu plnit.

[4] DŠK je velkorážní kulomet ze sovětské éry.