#title Tyranie skupinového chatu #author Rumoer #LISTtitle Tyran #date 12. 11. 2025 #source [[https://rumoer.noblogs.org/post/2025/11/25/the-last-rumoer-ever-nr-9/]] #lang cs #pubdate 2025-12-21T00:00:00 #authors Rumoer #topics zín #notes Přeloženo *** Tyranie skupinového chatu Touto dobou s sebou téměř každý v našem okolí neustále nosí mobilní telefon (ať už “chytrý” nebo ne). Telefony si v vynutily dominantní přítomnost v naší každodennosti a setkáních se světem okolo. Vstup (input) se neustále vnucuje do našich životů a průběžně vytváří výstup (putput) pro fízly a korporát. Tento paralelní svět v našich kapsách nás vyrušuje od činností ve skutečném světe a nechává nám málo prostoru pro vědomé jednání a především pro skutečné prožívání. Proti věčné přítomnosti telefonů a pro spontaneitu!, Rumoer #1, zima 2020 Když se ohlédneme na články z Rumoer č.1; 2; 5 a 5,5 které projednávají problémy spojené s telefony, však víte, ti malí práskači v našich kapsách… Od prvního článku před pěti lety na toto téma je zjevné, že je součástí široké diskuze, nicméně nelze než dojít k názoru, že přítomnost telefonů se stala mnohem normalizovanější - obvzláště pro generaci, která s nimi vyrostla a nikdy nepoznala život bez nich. Telefon je nepostradatelnou součástí každé činnosti: cestování, socializování, vzdělávání i práce, odpočinku a dokonce aktivismu. Není tajemstvím, že tato malá zařízení jsou nám nezdravými (obvzláště psychicky, ale začínají nás ovlivňovat i fyzicky) i toto začíná být tématem běžného diskurzu. Nicméně tento text, stejně jako texty předchozí, se nevěnuje konkrétně tomuto problému. Předchozí články byly o anarchistech! a obvzláště jak používání telefonů ovlivňuje to jakým způsobem se organizujeme, naši bezpečnost, naše společenské vztahy a naši schopnost jednat. Předpoklad, že je tvůj telefon odposloucháván AIVD (nizozemská rozvědka) nebo policií zakořenil v každém z nás. Setkání bez telefonů je normou, bez ohledu na téma. Je to dobrým trendem ať už se projednává organizace „soup kitchen“ (legální), nebo příprava žhářského útoku (celkem nelegální), nesejde na tom - telefony pryč. Nikdo mimo setkání by neměl vědět kdo co říkal, kdo mluvil nejvíce či nejméně, kdo s kým diskutoval, nebo byl v konfliktu, kdo s kým nejlépe vychází.
Nicméně protitelefonový trend selhává mimo beztelefonová setkání. Každý si nosí mobil s sebou a je možné vysledovat kteří lidé jsou přihlášeni ke stejnému telefonnímu vysílači v konkrétní čas. Když se vypínají, a když opět se zapínají, dochází k tomu současně, což ulehčuje práci při sledování skupiny skrze telefonní věže*. Jedna plus jedna rovná se dva. Ale nejnebezpečnějším, neefektivním a především vyčerpávajícím výsledkem beztelefonových setkání je skupinový chat na Signalu, jaká to ironie! Dle mého tvorba těchto prokletých proudů zpráv, reflektuje typickou liberálně-demokratickou tendenci v nás. Je to podobné jako lidé kteří se účastní voleb: jsme proti systému, ale možná, že ho můžeme učinit o trochu lepším (v tomto případě bezpečnějším) alespoň pro teď. Používání Signalu kombinované s další „zabezpečenou technologií“ a úpravami telefonu (jako pokusy o zneškodnění Googlu), ve mně vzbouzí podobné myšlenky.
Mnoho z vás podotkne, že taková skupinová konverzace je vytvořena ve jménu efektivity, ale my věříme v opak. A to je přesně to, o čem se musíme všichni pobavit: jak telefony ovlivňují způsob jakým se organizujeme? A dávej pozor! Nebudeme zde moralizovat. Je to právě díky naší rozsáhlé zkušenosti s účastí na skupinových chatech, že jsme se naučili k jejich odporu. Když zanalyzujeme skupinový chat, vidíme že se jedná o kumulovanou sněžnou kouli/nekohezní strom konverzací. Mobilizační orgány bez možnosti diskuze a zapojení, několik vůdců volajících do akce nebo k události bez jakéhokoliv dialogu nebo přesvědčování a existuje očekávání, že se prostě ukážeš. Žádné vášnivé konverzace, plánování, tvoření afinitek, jenom odpad, „uvidíme se tam!“ Je pravda, že signalová skupina nepřispívá kritice a diskuzi. Všichni víme jak rychle dokáže konverzace eskalovat v naprostý chaos. Obrazovky postrádají emoce, vzájemně se nevidíme a nikdo nevíme jestli se někdo směje, je sarkastický, podrážďený, říká něco tvrdého, ale konstruktivním způsobem, nebo je do běla naštvaný a během živého setkání by házel židlí. Nevíme to, protože s ním nejsme. Nejhorší je, že si to můžeme domyslet a obvykle si to domýšlíme na základě projekce vlastních pocitů. Proto se diskuzím v skupinových chatech vyhýbáme a nebo se lidé skupinovým chatům s diskuzemi vyhýbají obecně. Co zbývá je autoritářská mobilizace hledaných (wanted) pěšáků, potravy demonstrací a akce. Jasně, že to nefunguje, a to z dobrého důvodu! A výsledek? Skupinový chat vykrvácí k smrti a stává se neaktivní. Snažit se vehnat chatům nový život je ve skutečnosti nemožná práce, obzvláště, pokud Signal nahradil všechny jiné formy kontaktu. Co kdysi začalo s nadšením a vášní - s výhledem do budoucnosti – je mr-tvé! **** Dezerce! Když žiješ ve squatu a víš, že máš napíchlej telefon… Co potom? No znamená to, že hodně jezdíš na kole… R.R. o přípravách akcí RaRa Abychom tenhle článek mohli nějak uzavřít, navrhujeme řešení. Ne jenom proto že se to po kritice praxe očekává, ale i proto že je to „essencial“ pro toto téma. Ale nebudeme tím ztrácet mnoho času, protože řešení je, stejně jako citace nad tímto textem, velice jednoduché.
Naprosto netelefonní organizace: DEZERCE! Žádný telefon, nasedni na kolo, nebo jdi pěšky - na všechna bezpečná setkání. Zažij svobodu, absurdní a někdy děsivý pocit, že se můžeš pohybovat a mluvit mnohem volněji. Až to zažiješ, mohl by sis uvědomit jak neuvěřitelně zvláštní je to pocit. Je to chvíle kdy si konečně uvědomíš, že telefony vstoupili do naší žité zkušenosti a psyché. Připodobnění k detoxu není nadsázka.
Získáme zpět (a nebo vůbec poprvé) přijdeme na zapomenuté schopnosti. Jak se dostat na místo setkání? Opraš mapu města – kde se vůbec dají pořídit? -, navigace pomocí orientačních bodů v městském prostředí a kompas. Čas n wtf? Žádné pečlivé plánování za pomoci mapové aplikace, ale odhat prostoru a času tak aby ses dostal na setkání. Možná dorazíš příliš brzy, ale alespoň máš třebas půlhodinu pro sebe, čas na přemýšlení, reflexi, tak aby tvé další počínání bylo s odhodláním...
Přečti si „Tipy proti telefonům“ v Rumoer číslech 5 a 5.5 *Nedávno byli odsouzeni dva neo-náckové a vypínání a zapínání telefonů bylo použito k jejich odsouzení, čas během kterého byli jejich telefony vypnuté a místo jejich vypnutí bylo shledáno jako dostatečný důkaz pro jejich geolokaci a usvědčení k účasti na akci.